Informace

Perníčky pro mlsné jazýčky i pro radost

Pernikářství bývalo v naší zemi velmi staré a vážené řemeslo. Vrcholem perníkářského umění pak byly ve středověku perníky vytlačované v dřevěných vyřezávaných formách. Připravovaly se podle tajných receptur, které si každý mistr pečlivě střežil a předával je pouze svému nástupci. Byly většinou složíté a obsahovaly drahé koření z dalekých krajů.

Těsto se připravovalo dlouhou dobu dopředu, několik měsíců a často i let se nechávalo odležet. Říkalo se, že nejlepší perníky na svatbu byly z těsta zadělaného v den narození nevěsty. Perníkářství se věnovali muži, protože váha surovin se počítala na desítky kilogramů, které se musely prosívat, cedit, zahřívat, mísit. Také hnětení samotného těsta trvalo a bylo velice namáhavé. A ještě náročnější bylo uleželé a ztvrdlé těsto naporcovat a hníst tak dlouho, až bylo vláčné a vhodné k tvarování.

Perníčky

V 18. století se z jednoho druhu perníkového těsta vyráběly hračky pro děti. Bylo velmi tuhé a nejedlé. Z dalšího těsta se vyráběly ozdoby na zeď, stůl či vánoční stromky. Samostatnou kapitolou tvoří perníky, které se prodávaly na poutích.

Perníková chaloupka
Perníková chaloupka

Dnes je to v podstatě jednodušší. Z jednoho voňavého těsta můžeme připravit chutné, voňavé perníčky, jež doplní naši vánoční tabuli, i nejrůznější tvary, kterými můžeme zkrášlit stromeček, jedlové větvičky ve váze nebo je přidat jako jmenovky či drobnou pozornost k dárkům.

Perníkové prasátko nebo kominíček jsou roztomilým PF, a pokud je v domě malé dítě, ničím mu neuděláte větší radost než perníkovou chaloupkou.

Sdílejte s přáteli

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *